Nebezpečí – Mořská fauna

with Žádné komentáře

Dívejte se, ale ničeho se nedotýkejte. Nechoďte po dně, pokud jasně nevidíte písčité dno. Za prvé můžete poničit korály a za druhé se můžete poranit o mořského ježka (a to v lepším případě 🙂

Ještě jednou, v moři na nic nešahejte! Pouze se koukejte.

Pokud by došlo k nějakému incidentu, je potřeba zachovat klid a dostat se rychle z vody. Panika často způsobí větší ohrožení, než samotné poranění.

 

Mořský ježek – ježovka (sea urchin)

Ježci, přesněji ježovky mají ostny, které se vám mohou zabodnout do kůže a to i přes neopren. Ostny jsou velmi křehké a snadno se zlámou a zůstanou v kůži, kde mohou způsobit otoky nebo i infekci.

Když plavete, nestoupejte na dno, pokud nevíte, co je pod vámi. Ježci se nejčastěji vyskytují mezi kameny a u korálů. Občas jsou ale i na písečném dnu mezi řasami v důlcích.

Když se poraníte, namočte nohu do horké nohy, což uleví od bolesti a vyhledejte lékařskou pomoc. Můžete se také pokusit ostny odstranit a ránu vydezinfikovat.

 

Medúza (jellyfish)

Nedotýkejte se jich ve vodě ani na pláži. Medúza neútočí, ale může vás na ní hodit vlna nebo se jí nevědomky dotknete při plavání. Pokud zahlédnete medúzu, raději plavte pryč.

První pomoc při požahání medúzou:

  • Netřete si zasažené místo – vymačkali byste další jed z váčků na bodlinkách, které se vám zachytily na kůži.
  • Místo polejte mořskou vodou. Rozhodně nepoužívejte sladkou vodu, ta dále rozpouští jed a zhoršuje stav. Ideální je polít ránu octem, který jed neutralizuje.
  • Místo je vhodné oholit. Pokud u sebe nemáte břitvu (:-)), jde to i kreditní kartou nebo něčím jiným s ostrou hranou. Cílem je odstranit z kůže zbytky váčků s jedem.
  • Přiložte studený obklad.

 

Perutýn (lionfish)

Perutýn má protáhlé paprsčité prsní ploutve a hřbetní ploutve s jedovými ostny.

Perutýn žije převážně v mělkých vodách a na korálových útesech. Preferuje temná stanoviště. Aktivní je především v noci. Je to silně teritoriální ryba, která brání svoje území. 

Jedové ostny perutýn používá k sebeobraně, a pokud není ohrožen, sám neútočí.

Pokud ho tedy budete pozorovat zpovzdálí, jste v bezpečí. Perutýn je teritoriální ryba, pokud bude mít pocit, že jste už moc blízko, může i zaútočit. Umí se i rychle pohybovat.

Pro člověka je bodnutí perutýnem velmi bolestivé, zasažené místo rychle oteče, poranění může způsobit nevolnost, křeče a potíže s dýcháním. Ve výjimečných případech může být i smrtelné (srdeční kolaps).

Pokud vás perutýn bodne, tak jako první pomoc ponořte poraněnou část do velmi horké vody asi na 30 minut. Použít jde i horký vzduch (fén). Teplo rozkládá jed. Odstraňte ostny a vyhledejte lékařskou pomoc.

Nesahejte ani na mrtvou rybu. Jed v ostnech perutýna je aktivní až několik dní. Pokud ho najdete, uvědomte plavčíka nebo policii.

Většina zranění je způsobena tím, že do perutýna nedopatřením narazíte anebo šlápnete.

 

Homolice (conus)

Homolice jsou rod mořských plžů, kteří mají nádherné ulity ve tvaru kornoutu s výraznými vzory (za živa jsou ale celkem nezajímavé). Kromě ulity mají i osten s jedovou žlázou, kterou homolice vystřeluje na oběť. Funguje to podobně jako harpuna.

Sevřením plže v dlani (např. při pokusu o sběr „krásné mušle“) může dojít při obraně homolice k vystřelení ostnu s následným poraněním ruky. Pokud byste i přes toto nebezpečí chtěli na homolici šahat, tak ji chytejte za silnější konec. Osten vystřeluje z užší části ulity.

Jed některých druhů homolic je velmi silný. Smrt nastává po několika minutách. Na tento jed neexistuje protijed.

 

Trnucha a rejnok (stingray, ray)

Rejnok je paryba příbuzná žralokům. Jejich ploché tělo jim umožňuje splynout se dnem. Přes den bývají zahrabání na dně obzvláště u korálových útesů.

Trnuchy (druh rejnoka) mají na svém ocasu jedový osten. Ten v případě ohrožení zabodne do oběti a vypustí jed. Na člověka neútočí. Pokud ale na trnochu šlápnete, neváhá se bránit.

Bodnutí způsobí bolestivé krvácivé zranění a otok. Bakteriální infekce hrozí ze zbytků trnů, které mohou zůstat v ráně. Ránu je nutné vyčistit studenou vodou a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Zranění nebývají smrtelná. Více než jed je nebezpečné mechanické poškození.

Při šnorchlování a potápění nešlapejte a nešahejte na dno. Pokud ho spatříte, nepronásledujte ho a nechte ho odplavat.

Boty do vody vám bohužel nepomohou. Bodnutí bývá výše – díky délce ocasu.

 

Žralok (shark)

Žraloků žije na Seychelách několik druhů. Ty menší, korálové, vás určitě neohrozí. U těch větší už ale určité nebezpečí je. Došlo i k několika smrtelným střetnutím.

Napadení žralokem nejsou rozhodně na denním pořádku. Jsou to především noční lovci. Přes den tráví. Pokud byli žraloci někde v moři spatřeni, tak tam rozhodně nechoďte.

  • Nenoste na sobě při šnorchlování a potápění šperky, protože blýskavá cinkrlátka je přitahují. Nenoste ani oranžové oblečení (trička, plavky, neopren).
  • Když žraloka spatříte, nepanikařte a necákejte kolem sebe (napsat to je úžasně jednoduché, ale už se vidím). Zůstaňte v klidné poloze a vždy čelem k němu, a nespouštějte ho z očí. Pomalu a plynule plavte do bezpečí.
  • Pokud spatříte žraloka při potápění, nehýbejte se, abyste k sobě nepřitáhli pozornost.
  • NIKDY neplavte sami, protože je méně pravděpodobné, že žralok zaútočí na skupinu lidí.
  • NIKDY neplavte v noci, brzy ráno nebo pozdě večer. To jsou části dne, kdy jsou žraloci nejaktivnější.
  • NIKDY nechoďte do vody, pokud krvácíte. Budete fungovat jako voňavá návnada.
  • NIKDY nečůrejte do vody, protože pach moče přitahuje žraloky.

 

Odranec pravý (stonefish)

Pravděpodobně ho nikdy ani neuvidíte je snadno přehlédnutelný. Ale zranění může mívá fatální následky.

Tato ryba vypadá jako kámen nebo kus skály. Může také být porostlá řasami. Barevně se přizpůsobí svému okolí. Její přirozené prostředí je mezi kameny, korály anebo na dně v písku. Vůči člověku není agresivní.

Na hřbetě má ostny s jedovými váčky. Pokud na rybu omylem šlápnete nebo se jí při potápění neopatrně dotknete, dostane se vám do těla velmi silný jed, který vás paralyzuje.

Pokud se poraníte o její osten, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Existuje protijed, ale je potřeba ho podat injekčně co nejrychleji.

 

Jak se vyvarovat setkání se stonefish

Všímejte si, jak vstupují do moře domorodci. Jakmile se pohybují šouravým krokem, aniž by zvedali nohy, je to právě kvůli této rybě.

Když jdete po dně, šoupejte nohama, abyste rozvířili písek. Ryba bude mít čas vyklidit pole. Když jí i přesto naberete nohou zespodu, nemůžete se poranit o osten a ryba odplave.

Nedotýkejte se ani nesbírejte věci podobající se kamenům. Hlavně kameny, které mají oči :-). Ryby se nedotýkejte ani když ji najdete mrtvou na pláži

 

Muréna (moray)

Dravá ryba s hadovitým tělem. Má tlamu plnou ostrých zubů. Loví přes noc. Přes den se schovávají v puklinách a jeskyních, kde můžeme spatřit pouze hlavu, kterou pozorují okolí.

Murény jsou plaché, na lidi útočí pouze v sebeobraně. Při útoku mohou způsobit vážná zranění – zlomeninu kosti, krvácivá zranění, poškození svalů. Hrozí infekce. Po napadení murénou je nutné vyhledat odbornou pomoc.

Nestrkejte ruce do děr v útesech ani se k nim nepřibližujte. Když už budete mít štěstí a uvidíte murénu, nepřibližujte se k ní.

 

Mořský had (sea snake)

Mořští hadi jsou plazy, kteří se zpětně přizpůsobili životu ve vodě. Hadi dýchají vzduch, ale pod vodou vydrží i déle než hodinu. Jsou velmi jedovatí. Ale většina druhů není agresivních. Jejich výskyt je velmi vzácný.

Pokud ho zahlédnete, plavte pryč.

 

Barakuda (barracuda)

Barakuda je dravá ryba, která vypadá jako štika. Měří až 180cm. Člověka nepovažuje za kořist, ale za většího predátora. Čeká, jestli by z vás nemohlo něco kápnout (upadnout) 🙂 Kousnutí jsou vzácná.

Kousnutí je velmi bolestivé. Nenoste do vody nic blízkavého, to barakudy láká k zakousnutí.

 

Mořské želvy

U želv hrozí pouze „klovnutí“. Nehlaďte je na hlavě. Jinak jsou neškodné.

 

Leave a Reply